Koně jsou nej

Welsh pony

Historie

Velšský pony je v dnešní době chován ve čtyřech základních sekcích: Sekce A - velšský horský pony (welsh mountain pony), Sekce B - velšský pony (welsh pony), Sekce C - velšský pony v typu koba (welsh pony of cob type) a Sekce D - velšský kob (welsh cob). Pro jejich vysokou oblibu mezi chovateli byl ještě zaveden registr polokrevných velšanů - welsh part-bred, kde jsou zapisováni koně, kteří mají prokazateně min. 12,5% registrované velšské krve. Historicky nejstarší sekcí a vlastně základem pro všechny ostatní je velšský horský pony (tedy sekce A).

Původní domov Velšských horských pony byl v kopcích a údolích Walesu. Podmínky tam byly náročné, tvrdé zimy, chudá vegetace. Polodivoká stáda klisen a jejich hříbat chráněná jednotlivými hřebci se pohybovala v opuštěných krajích, lezla po kopcích, běhala po kamenech a spala ve sporé trávě pod stromy. Tento způsob existence utvářel během staletí velmi tvrdá a odolná zvířata, schopná přežít. Několikrát během historie byli tito koně ohroženi, například edikt panovníka Jindřícha VII, který nařizoval zabít všechny koně nižší než 15 pěstí (protože se nehodili pro armádu), velice snížil stavy. Přežila pouze zvířata ukrytá v nedostupných horách. V minulosti byli velští poníci používáni k mnoha účelům. Pracovali v dolech, soutěžili v lehké zápřeži, pomáhali na farmách a sloužili i jako koně poštovní. Jeden známý chovatel kdysi řekl: "Krev velšského horského ponyho v perfektním typu zlepší jakoukoli jinou rasu, do které bude přikřížena."

Moderní čistokrevný velšský horský pony je velmi krásný. Má ušlechtilé rysy, ve kterých je znát vliv arabských koní, aristokratické držení těla a fantastický pohyb. Je neuvěřitelně vytrvalý a houževnatý, s živým temperamentem, ale přitom vyrovnaný, vhodný jako společník pro děti i dospělé.
První zmínky o velšských kobech zaznamenáváme také hluboko v minulosti. Vznikali pravděpodobně křížením původních těžkých anglických koní s velšskými horskými pony. V historii se využívali jako jezdečtí i pracovní koně, z literatury se dozvídáme, že kobové byli vynikající skokani, tahouni, ale i plavci.
Welsh pony (sekce B) byli po mnoho století využíváni hlavně jako pracovní pony při každodenní práci v kopcích. Stále rostoucí poptávka po jezdeckých pony pro děti však vedla k jejich dalšímu zušlechtění. Novým přilitím východní krve byl vytvořen typ vyššího jezdeckého ponyho, vhodného k jezdeckému využití dětí, se zachováním velšského typu.
Dnešní welsh pony v typu cob odpovídá typově původním welsh pony, a také byl dříve zapisován jako sekce B. Tito welsh pony v typu cob vznikli většinou jako produkt křížení welsh moutntain pony a welsh cob, výjimečně s přilitím krve araba či A1/1. 

Charakteristika:
    Velšský pony je velmi ušlechtilý, harmonický pony čtvercového rámce s ušlechtilou arabskou hlavou, výše nasazeným, štíhlým krkem méně výrazným kohoutkem, pevným hřbetem, oblou, mírně skloněnou svalnatou zádí a vysoko nasazeným ohonem. Plec je delší a šikmá, hrudník dostatečně mohutný, fundament suchý, štíhlý, kopyta malá s dobrou rohovinou.

Dělí se na následující sekce:
    -Welsh mountain pony  - sekce A – do 122 cm
    -Welsh pony – sekce B – 123 až 137 cm
    -Welsh pony cob – sekce C – do 137 cm (mohutnější stavba těla)
    -Welsh cob – sekce D – 138 cm a více

Velšský pony se vyznačuje živým temperamentem, pružným a vydatným pohybem a dobrým charakterem. Je odolný, vytrvalý, s tvrdou konstitucí, velmi dobrou krmitelností a s ohledem na velikost rámce vynikajícími skokovými schopnostmi.

Využití:
    Velšský pony je vynikajícím koněm pro jezdecké využití a výcvik dětí. Temperament, pružný pohyb, ovladatelnost a dobrý charakter vytváří podmínky pro uplatnění v pony disciplinách jezdeckých soutěží drezurních i skokových. Velšští koně sekce C a zvláště D jsou úspěšně využíváni i v zápřahových sportovních disciplinách, jsou dobře použitelní u jako všestranný hospodářský kůň. S ohledem na mohutnou stavbu těla jsou koně sekce D vhodní i pro turistické ježdění dospělých jezdců.

Počet koní v ČR: