Takže začínáme
TAKŽE ZAČÍNÁME
Toto je určeno pro tři skupiny lidí:
-Pro začátečníky, kteří se diví, že jimi jsou tak dlouho- těm řekneme, co dělají špatně
-Pro ty, kteří se začátečníky teprve chtějí stát a jezdectví znají doposud pouze z televize-těm řekneme, jak vypadá správný začátek.
-Pro ty, kteří na něco tak nebezpečného, jako kůň, vůbec nezamýšlejí vylézt, kteří ale chtějí u televize nebo na závodech poze pochopiz: Jak to ten Neckermann nebo Winkler vlastně dělají- vždyť se to nezná poznat!
Stránka se ale rozhodně neobrací na jezdce, kteří považují koně za mercedec 600. O sladkém životě se zde mluvit nebude.
Dvakrát měř jednou řež!
Tato kapitola se pokouší poslat dychtivéhočtenáře do správné školy a snaží se vysvětlit, proč existují dva druhy koní: dobří a ti, na které ho posadí.
Ježdění nezačíná nákupem ostruh, nýbrž průzkumem
dosažitelných zařízení, ve kterých se vyučuje jízdě na koni. jsou to.
ve všech lepších městech- jezdecký spolek jezdecké federace a dvě až
tři soukromé stáje. Jak se rozhodnete není otázka peněz, protože vyuka
stojí všude přibližně stejně. Je to spíše otázka koní, to ale zatím
nedokážete posoudit. Za prvé, protože tomu ještě nerozumíte. A za
druhé, protože si koně, který bude pod vámi trpět stejně nemůžete
vybrat. Je to otázka lidí. Jezdit na koni se neučíme tak jako jezdit
autem. Po určitém počtu hodin v autoškole má zkoušející slitování i s
tím nejblbějším a potvrdí mu písemně, že smí ode dneška oficiálně
ohrožovat nejen sebe, ale i ostatní. Jedění na koni nikoho vážně
neohrožuje, přesto se učíme nesrovnatelně déle. Než člověk najde
řazení, plyn, brzdy! O jejich vlastním ovládání ani nemluvím. Výběr
školy je je tedy otázkou lidí, kteří zde jezdí, protože pokud to
myslíte vážně budete muset s nimi léta vycházet. Poaďte se do
klubovny, která ve většině stájí nesmí scházet a je dalo by se říci
velmi důležitá(no kde by jste si mohli sednout, když je venku mínus
patnáct a vy jste zmrzlí a dát si v klidu čaj, nebo pohovořit s
trenérem o svých chybách) a poslouchejte o čem si zde lidi povídají,
pokud se dozvíte i při své druhé nebo třetí návštěvě, že se zde pokaždé
znovu, kam chodí dámy ke kadeřníkovi, kde šijí. Pánové které je
nejlepší auto, pak se obávám, že sedíte ve špatném vlaku. Pokud se tu
ale mluví o koních a jezdeckých chybách. Pokud stáj zaujímá stáj
zaujímá nejlepší místa na závodech, nemyslím na tribuně, ale v parkuru
nebo drezúře, pak můžete předpokládat, že vás tu naučí jezdit. Tak či
onak jisté to není. I v lehce snobských zařízeních bývají učitelé,
kteří se svým žákům věnují s pravou zaníceností, když poznají, že do
hodin chodí s láskou ke koním a ne kvůli drahým jezdeckým botám. A
naopak, zařízení koňmi posedlá provozují řemeslo vyuky začátečníků
často s výrazem gurmána, který z lásky k ženě se cítí povynován
vychvalovat obyčejné pečené brambory. Ať začneme jakkoli, je to špatně.
Ale začít se jednou musí! Tedy konečně začněme:-)
Komentáře
Přehled komentářů
Moc pěkný příběh,z toho by siměl vzít člověk ponaučení. opravdu moc pěkný,už jsem pár příběhů četla, ale tenhle byl opravdu nejhezčí.A koně tady máte taky moc pěkný.N tady tu stránku budu chodit častěji s pozdravem Hanča
Konečně začátek
(Hanča, 9. 2. 2010 10:40)